Když jsem tuhle knížku o sympatických outsiderech psala, myslela jsem, že mi ji normálně vydají. V Mladé frontě třeba, když jsem mladá. Jenže mezitím jsem podepsala Chartu, a tak se hodně věcí hodně rychle změnilo. Ale nechtěla jsem ten příběh opustit (nechat v šuplíku), a tak jsem si zjistila, kde bydlí Vaculík a přinesla mu rukopis pro vydání v samizdatové Edici Petlice. Přečetl si to a řekl, že to není román, ale novela. Bylo mi jedno, co to je, hlavně, že to vydal. Román začal při korekturách...